35.ročníkem tradiční a jediné moravskoslezské soutěže neprofesionálního filmu se Klub filmových amatérů ve Frýdku-Místku rozloučil s jejím pořadatelstvím. Byly to především generační důvody. Pořádání letošního ročníku v dobré víře předal kulturnímu zařízení Magistrátu města Frýdku-Místku Kultura FM a ukončil svou činnost. Nutno poznamenat, že město až do této doby vždy poskytlo organizátorům Beskydského Ještěra potřebné finanční krytí, aby po dva dny mohl být zaplacen pronájem kina Vlast, zajištěno ubytování autorů, kteří přijeli na soutěžní přehlídku z větší dálky a další režijní náklady. Věcné ceny poskytli sponzoři včetně Ceny města Frýdku-Místku, která byla až do minulého ročníku prestižním oceněním hned za udělením Ještěra. Bylo uděláno vše, aby se všichni přihlášení filmaři, po nutném kvalitativním předvýběru k vyloučení snímků, které neodpovídaly úrovni soutěže, mohli pochlubit svými filmy. Vzájemně si vyměnit názory na jejich provedení, nechat si porotou vysvětlit v čem chybovali a v čem byli dobří. V přátelském ovzduší strávit dva dny a v pohodě se vrátit domů.
Je škoda, že se novým pořadatelům na tuto tradici nepodařilo navázat. Pustili se do experimentu, jehož výsledkem bylo velké rozčarování nejen všech členů bývalého KFA ve Frýdku-Místku, ale i autorů, kteří poslali své filmy s výsledkem, podobnému nedoručení zásilky.
Zásadní problém nespokojenosti amatérských filmařů vidím v tom, že nebyly promítnuty všechny zdařilé filmy, přijaté do soutěže. Byla jaksi opomenuta základní „filosofie“ soutěžní přehlídky amatérského filmu. Amatérský filmař, tvořící nad rámec záznamů z událostí v rodině,dovolené a ji- ných soukromých příležitostí, se vetšinou chce prezentovat. Posílá své filmy do soutěží proto, aby něco sdělil ostatním, aby se pochlubil co dovede on a co umí jiní autoři. Očekává poučení od poroty. Je rád, když je pochválen. O cenu mu až tak zase nejde. Ty jsou stejně většinou hubené.
Tato možnost mu letos na Beskydském Ještěru byla odepřena. Organizátor to vysvětlil tím, že soutěž by musela být dvoudenní a na to nemá peníze. Dalším důvodem, proč byly promítnuty jen snímky, nominované k ocenění /12 snímků/ bylo tvrzení pořadatele, že chce vybrat jen kvalitu, aby přehlídka netrvala dlouho a diváci se nenudili. Z toho logicky vyplývá, že ostatní snímky nestály ani za zveřejnění, natož promítnutí. Sál kina zel prázdnotou, jakou jsem po dobu předcházejících ročníků nezaznamenal.
Napočítal jsem dvanáct bývalých členů KFA, dva autory vybraných k ocenění, čtyři náhodné diváky a pětičlennou porotu. I když mi nepřísluší hodnotit, jak bylo s finančními prostředky pro soutěž naloženo, bylo mi organizátorem vysvětleno, že nejvíc prostředků bylo věnováno na propagaci. Ale proč byl sál prázdný? Proč nemohlo být poskytnuto to nejlevnější ubytování několika autorům ze vzdálenějších míst ? Proto a pro zajištění kvality nebyla soutěž dvoudenní? Nutno podotknout, že rozpočet na tento ročník Beskydského Ještěra byl větší , než na ročníky předcházející.
Pár slov k diskusi s odbornou porotou. Ta se vyjadřovala pouze k promítnutým oceněným filmům za absence většiny jejich autorů. Zarazilo mne uvedení a ocenění kontroverzního až vulgárního dokumentu „Hnusný portrét“. V tom nelze než ocenit „odvahu“ porotců. Pohovory s porotou mohu těžko komentovat-to je třeba zažít. Zdá se, že porotci vůbec nepočítali s rozborem nepromítnutých /nebo nepřijatých- už sám nevím/ filmů autorů, kteří byli přítomni. Spolu s tím, že nebyl vydán žádný seznam, natož katalog přijatých filmů do soutěže, jsem měl jako jeden z neúspěšných autorů pocit, že můj film nestál za řeč. A nejsem sám.
Jistě, dá se namítnout, že jsou soutěže, kde se autorům neposkytuje vůbec nic nebo jejich filmy nikdo neuvidí. Ale o tom je zpravidla autor informován už při vyhlášení soutěže a může se včas rozhodnou k účasti. Když s pravidly nesouhlasí, film nepošle a když ano, akceptuje pravidla bez výhrad a zbytečných následných diskusí. A tady spatřuji druhý zásadní problém, proč se 36.ročník Beskydského Ještěra nevydařil.
Společně s vyhlášením soutěžní přehlídky nebo festivalu amatérského filmu pořadatel zveřejňuje propozice, kde uvede srozumitelně vše k organizaci akce. Kdo se může soutěže zúčastnit, jaké filmy se přijímají, technické parametry, jak se budou filmy hodnotit, co pořadatel filmařům může nabídnout, vrací filmy autorům nebo ne atd. Předlohy k tomu lze najít např. na webu Filmdat.cz.
Organizátoři Ještěra tak neučinili. Udělali si to po svém a špatně. Nemuselo to tak dopadnout. Už v minulém roce při jednání zástupců KFA s panem primátorem a jeho náměstkem bylo dohodnuto, že členové klubu jsou připraveni bezplatně nadále na přípravě Beskydského Ještěra spolupracovat. Byli by i schopni na profesionální úrovni vyrobit zahajovací logo festivalu, které údajně přišlo pořadateli dost draho. Naklíčovat na pozadí několika záběrů z filmu Kde dřevo voní láskou číslo 36, přidat pár titulků a přidat hudbu - žádný problém. Bohužel, snad pro špatnou vzájemnou komunikaci, se tak nestalo. Filmaři, kteří mají letitou zkušenost s organizací Ještěra, pravděpodobně přecenili zkušenosti organizátorů a oni jim nekladli žádné otázky nebo požadavky k realizaci festivalu. Očekával jsem, že pro přípravu festivalu bude vytvořen kooperující realizační tým.
V závěru své recenze chci vyjádřit velké zklamání z průběhu letošního Beskydského Ještěra. Kde se poděla ta přátelská atmosféra, panující mezi všemi aktéry soutěže na minulých setkáních filmových amatérů? Proč byl sál kina téměř prázdný? Kde byli mladí filmaři? Otázek bych mohl nastolit víc, možná i nepříjemných. Netušil jsem, že to tak dopadne.
Ve snaze být objektivní, připomenu zajímavý a dobře připravený workshop k filmové animaci, bohužel ztracený v hluku předsálí.
Říká se, že chybami se člověk učí. Doufám, že poslední Ještěr, žijící v Beskydech, bude zachráněn.
